popůlnoci


všechno je jakštakš v pořádku, jen se co chvíli nemůžu nadechnout. sebenaplňující se proroctví. proč sakra vždycky fungují? musím hlídat, co říkám nahlas.

silná vůně a napěněná voda. jdu deštěm, trochu se směju, jak mi prší na záda. o pár minut později promoknu do poslední nitky, až na kůži. vlasy, boty, šaty, uvnitř tašky se rýsují červené pruhy. bude z něj pořádný námořní deník s vlnitými okraji. pijeme černou horu, z džůboxu hrajou disco/kryla/hiphop. pětikorunu. freak on a leash. pětikorunu. hegerová. počtvrté za poslední čtyři předrána, kdy se mi nechce domů. všichni přece rádi usínáme v objetí.

nejdůležitější věcí v životě je touha. už dlouho se mi nezdálo tolik snů, tak živých, že občas nevím, co se stalo doopravdy, a co ne. otázkou je, jak žít bez iluzí, aniž by se člověk posral strachy. (androniková)


4 komentářů:

  1. Ty dáváš vždycky tak skvělé písničky. Zalezou mi do uší, zabydlí se tam a nechtějí pryč. A mně to vůbec nevadí.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. děkujůůů, tak to já jich budu dávat víc ;)

      Vymazat
  2. Túžba po túžbe je niekedy silnejšia než samotná túžba. sebanaplňujúce sa proroctvo nás bude vždy a všade prenasledovať:) pusu! teším!

    OdpovědětVymazat
  3. :) už míň jak 20 dní a budeme snad od sebe bydlet co by kamenem dohodil!

    OdpovědětVymazat

 

Blogger news

Blogroll

About